Titulní stranka Aktuality Zvonění

Zvonění

Přidáno: 22. 4. 2021

Zvony se používají ke zvonění už od starověku, od 6. století byly zvony používány nejprve v klášterech, později na křesťanských zvonicích. Zvony byly a jsou tradičně používány k oznamování církevních událostí, jako je od roku 604 oznamování času k modlitbám. V moderní době připomíná zvuk zvonů i události nesouvisející s církevními obřady.

Zvonění zvoucí k modlitbě

Papež sv. Sabinián vydal roku 604 nařízení o pravidelném zvonění k modlitbě, a to čtyřikrát za den a třikrát za noc. V této době byly ovšem zvony zatím především v klášterech, ale postupně byly používány i u kostelů, kde se staly běžnými asi v 10. století. Klášterními zvony nebylo nutné svolávat věřící z velké dálky, a proto nebyly kladeny vysoké nároky na tvar a s ním související kvalitu zvuku zvonů; rozšířením kostelních zvonů došlo k rozvoji zvonařského řemesla a technologických postupů.

Postupně se vyvinulo trojí kostelní vyzvánění, zvoucí k modlitbě, zvané Angelus Domini. V roce 1318 zavedl papež Jan XXII. večerní zvonění, od roku 1368 bylo ustanoveno též ranní, počátkem 15. století také zvonění k pátečnímu poledni; počínaje rokem 1472 ve Francii (po obléhání Bělehradu roku 1456 po celé západní církvi) vzniklo polední zvonění.

Zapovězení používání zvonů

Některá církevní ustanovení zvonění zapovídají – theatini smějí zvonit jen tehdy, když není v klášteře co jíst, zvonit se nesmí, pokud je na obec uvalen interdikt, a především se nezvoní na začátku Velikonoc. Po odeznění modlitby „Sláva na výsostech Bohu“ (Gloria in excelsis Deo) na Zelený čtvrtek zvony umlkají až do „Gloria“ na Bílou sobotu při vigilii Vzkříšení, neboť zvony „odlétají do Říma“ pro požehnání papeže. Tento zvyk byl zaveden církví už v dávné minulosti, kdy byly zvony ještě rozšířeny jen v klášterech, aby ve sváteční době svým zvukem nerušily rozjímání věřících.

Zvonění k významným událostem

Zvonění v minulosti provázelo všechny důležité životní mezníky, jako jsou křty, svatby, úmrtí či pohřby. Za tato zvonění byly vybírány poplatky.

Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu.

I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.

Zvonění ohlašující denní dobu

Zvony sloužily k určování času a denní doby. Zvon či odbíjení věžních hodin byly pro běžného člověka až do 19. století nejspolehlivějším informátorem o ubíhajícím čase. Od obyčejného odbíjení hodin se zvonění rozvinulo do neobyčejné šíře. Odzvánělo se:

denní doba – ráno, poledne, večer, půlnoc

začátek a konec pracovní doby (později byly zvony nahrazeny sirénami, dodnes hlas zvonku ohlašuje např. začátek obchodování na newyorské burze)

začátek a konec vyučování (školní zvonek se používá dodnes) uzavření a otevření městských bran

začátek a konec trhu (tzv. zvonění „na frajd“ či „freiunk“) začátek poprav a pranýřování

V adventní době oznamovalo zvonění „na pokoj“ dobu po šesté hodině večerní, kdy se věřící měli odebrat k odpočinku, aby časně vstali na roráty.

Hodiny se signální zvonkohrou

Signální zvonění

Zvláštním zvoněním, tzv. šturmováním se varovalo především před požárem, případně před povodní či útokem nepřátel. Při něm zvoník bil srdcem pouze na jednu stranu zvonu.

Ve Volarech a Prachaticích, na prachatické Zlaté stezce, se soumarské zvonění užívalo v deset hodin večer, aby soumarské karavany mohly dojít do bezpečí města.

Kostel ve Vlachově Březí byl vystavěn na základech staršího chrámu v letech 1658–1659 jako raně barokní stavba. Vysoká věž s ochozem ukrývá čtveřici zvonů, jeden historický z konce 16. století a tři novodobé. Kromě pozdně gotické křtitelnice je historický Brikcího zvon z roku 1592 nejstarší a zároveň i nejcennější součástí dnešního kostelního mobiliáře.

Roku 1970 byly pořízeny tři nové zvony. Jejich reliéfní výzdobu provedl akademický sochař a restaurátor Oldřich Drahotušský (1929–1994), který se zvonařstvím Manouškových spolupracoval na přelomu 60. a 70. let.

Všechny tři zvony spolu tvoří trojzvuk v durovém kvintakordu. Mohou vyzvánět samostatně i po dvojicích, v odstupu malé a velké tercie, nebo v trojici. U dvou novodobých zvonů z roku 1970 je znatelná snaha přizpůsobit je objemem zvuku a barvou hlasu zvukovým charakteristikám zvonu starému.

Velký zvon – sv. Tomáš, sv. Jakub, sv. Filip a sv. Juda Tadeáš

Hlavní tón g1, průměr 100 cm, hmotnost přibližně 700 kg. Ulil roku 1592 Brikcí z Cinperka v Praze na Novém Městě.

Na plášti nese zvon reliéfy sv. Tomáše, sv. Jakuba, sv. Filipa a sv. Judy Tadeáše.

Na zvonu je také memoriální český nápis, upomínající na jeho dárce Karla Černína z Chudenic: UROZENÝ A STATEČNÝ RYTÍŘ PAN KAREL ČERNÍN Z CHUDENIC A NA BŘEZÍ DAL TENTO ZVON NÁKLADEM SVÝM UDĚLAT PRO ČEST A CHVÁLU PÁNA BOHA VŠEMOHÚCÍHO A PRO PAMÁTKU SVOU KE KOSTELU BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE MATKY BOŽÍ V MĚSTĚ BŘEZÍ. LÉTA PÁNĚ 1592

Střední zvon – Panna Marie – ochránkyně obyvatel města

Hlavní tón h1, průměr 80,3 cm, hmotnost 335 kg. Ulila roku 1970 rodina Manouškova v Praze na Zbraslavi.

Na plášti reliéf Panny Marie.

Vyzvání každý den v poledne ke klekání k modlitbě Anděl Páně

Menší zvon – Sv. Alois Gonzaga – ochránce dětí a mládeže města

Hlavní tón d2, průměr 65,5 cm, hmotnost 187 kg. Ulila roku 1970 rodina Manouškova v Praze na Zbraslavi.

Na plášti reliéf sv. Aloise Gonzagy

Vyzvání každý den ráno v 7:00 a večer v 19:00 ke klekání k modlitbě Anděl Páně, každý pátek v 15:00 k památce Umučení Páně, o nedělích a slavnostech při proměňování při mši svaté.

Nejmenší zvon – sv. Josef – umíráček

Vyzvání při oznámení úmrtí.

Dva zvony menší a střední vyzvánějí současně ve všední dny 15 min přede mší svatou a 30 min před nedělní mší svatou a také po poledním vyzvánění na hranu, jak je ohlášen církevní pohřeb.

Tři zvony – menší střední a velký vyzvánějí současně jen v neděli a o slavnostech 15 min přede mší svatou a pak už jen při výjimečných příležitostech.

Bohoslužby ve Vlachově Březí jsou vždy aktualizované na kostelní vývěsce nebo na farním webu http://www.farnost-vlachovo-brezi.cz/cs/ farní ohlášky, aktuality, svátosti. Zde se dočtete víc informací ohledně mši svatých a udělovaní svátostí křtu, svatého přijímání, biřmování, sňatku a také církevního pohřbu.

Přeji vám požehnaný velikonoční čas a žehnám vám.

o. Šimon

Další aktuality

RSS | mapa stránek • na začátek stránky